Z historie turismu na Ondřejníku

Díky své snadné dostupnosti se Ondřejník již koncem 19. století stal cílem četných turistických výletů. Právě tento táhlý horský hřbet se nacházel na pomyslné hranici mezi sférami vlivu německého Beskidenvereinu ve Slezsku a představitelem české turistiky na Moravě – Pohorskou jednotou Radhošť. Vzájemná řevnivost obou těchto spolků v sobě odrážela zejména národnostní otázky, které rozdělovaly tehdejší společnost. Oboustranné výpady se přenesly také na stránky dobového tisku. Kupříkladu v červnu 1895 uveřejnil český týdeník Radhošť příspěvek, kde upozorňoval na germanizační snahy Beskidenvereinu. Tento německý horský spolek měl přikročit ke změně názvů několika beskydských vrcholů. Lysá hora a Ondřejník dočkaly pojmenování Kahlenberg a Amdrenberg.

Turistická útulna na Ondřejníku postavená roku 1906.

Již v roce 1932 bylo přikročeno k dalším adaptacím objektu. V neděli 25. září téhož roku se zde uskutečnila slavnost 25. výročí chaty za účasti asi 600 osob. Po proslovech byly odeslány pozdravné telegramy prezidentu Československa Tomáši Garriguu Masarykovi, ministr průmyslu, obchodu a živnosti ČSR a Ústřednímu výboru KČST v Praze. Chata získala modernizací prostorný sál, 15 pokojů a 3 noclehárny, dohromady tedy byla schopna poskytnout nocleh na 64 lůžkách (1937).

Ani modernizace chaty na Ondřejníku na počátku 30. let nedokázala pokrýt stoupající nároky na ubytování v této destinaci. V roce 1933 proto vystavěli manželé Filoména a Otaktar Látalovi z Moravské Ostravy v sousedství chaty moderní třípatrový penzion Solárka. Soukromý objekt disponoval 25 pokoji se 45 lůžky, ústředním topením, teplou a studenou vodou a venkovním bazénem o rozměrech 14 x 8 metrů (kolem r. 1935).

Manželé na Ondřejníku také vybudovali kamennou kapli sv. Antonína Paduánského (Svatého Antonína z Padovy) a sv. Kryštofa. Úřední kolaudace budovy proběhla 29. července 1933. Slavnosti se zúčastnilo kolem tisícovky lidí a zakončila ji lidová veselice. Až do roku 1938 zde frýdlantský farář každoročně sloužil poutní mši ke cti sv. Antonína. Pouť, která se zde měla uskutečnit 18. června 1939, byla nacistickými úřady přísně zapovězena.

V noci ze soboty 28. září na neděli 29. září 2002 vyhořela dlouhodobě uzavřená Solárka. Požár zničil především střechu a druhé poschodí. Příčina zůstala neobjasněna. Frýdlantská městská kronika událost komentovala: Ať už je pravda jakákoliv, je cela zaležitost tečkou za jednou nepovedenou privatizaci. Objekt již nebyl obnoven a jeho torzo čekala demolice. V současné době jsou připravovány plány na výstavbu apartmánového domu, jehož vzhled by korespondoval s podobou někdejší Solárky.

Na místě někdejšího bufetu vyrostla roubenka Ondřejníček, jejíž stavba byla zahájena 3. září 2014. Autorem objektu, v němž rezonuje architektura turistických útulen na nedalekých Pustevnách, je Ing. arch. Aleš Jílek z Čeladné. S myšlenkou výstavby přišel investor – společnost K + B armatury, s.r.o. z Frýdku-Místku. Ondřejníček byl veřejnosti poprvé otevřen v sobotu 30. května 2015. Navrhovaná kapacita objektu je 30 osob na terase a 30 osob v útulně. 

V lednu roku 2017 byla otevřena dostavěná útulna. Bývalá chata KČST (tzv. Bohumínka) byla pro veřejnost uzavřena v říjnu 2013. Její stav je havarijní a případná rekonstrukce dosud čeká na finanční zajištění. 

 

Použit text ze stránek ondrejnicek.cz a facebooku Roubenky Ondřejníček