Keltové na Čertově mlýně

Čertův stůl u Čertova mlýna. Může být něco strašidelnějšího?

Jestli se o nějakém místě praví ve spojitosti s čerty, nemůže z toho koukat nic jiného, než pořádná dávka tajemna.

Přesně takové místo leží v Beskydech, na vrchu zvaném Tanečnice, kam se dá dojít například z Čeladné. Čertův mlýn je shluk kamenů, zřejmě propadnuvší se jeskyně, která svým tvarem připomíná strouhu potoka. Asi proto vznikla legenda o mlýnu, který tady stavěl pekelník. Opravdu to tady vypadá, jako kdyby čertisko vykotlalo vodní náhon, který měl pohánět mlýnské kolo.

Ještě záhadnější je nedaleký čertův stůl. Kamennou plotnu podpírají dvě obří kamenné nohy stolu. Mezi těmito třemi kameny je prostor, že by se dospělý muž schoval. Cože se to tedy ukrývá uprostřed pralesa? Může to být opravdu dílo čerta, který tady mastil karty o duše kolemjdoucích? Asi se shodneme na tom, že toto necháme tvůrcům pohádek.

Pak je jistě na místě varianta, že jde o náhodu, že příroda sama vytvořila tento skalní útvar. Může být. Taky je možné, že jde o hrob významného keltského vojevůdce, údajně snad samotného Radagosta, který se zde na hřebenech Beskyd utkal s Římany dlícími u Olomouce. Tato teorie je podpořena téměř dokonalým portrétem „vytesaným“ do kamene. Z profilu se do krajiny opravdu dívá drsný chlap s ostrými rysy a knírem pod nosem. Prý je to Radagost. A prý zase onen čert, co stavěl mlýn, takže v tom už aby se čert vyznal…

Já osobně věřím v další možnost: jde o dávnou keltskou observatoř. Jan Folprecht, znalec okolní přírody a milovník Beskyd, vypozoroval, že v den jarní a podzimní rovnodennosti zapadá sluneční kotouč viděný z tohoto místa přesně za kaplí Cyrila a Metoděje na Radhošti. O čem to svědčí? Stačí Keltové takto předvídali příchod jara a nástup podzimu, tedy zimní období. Poznali, kdy je dobré sít a kdy je třeba zalézat do tepla.

No, kdo nevěří, ať tam běží. A taky, jak se říká: na každém šprochu, pravdy trochu. Tož, kdo může říct, že to není pravda?

Petr Žižka