Oranžová stezka

Medvědími tlapkami po stopách slezského barda Petra Bezruče

Slezský bard, básník Petr Bezruč, prošel celý kraj a celou Moravu křížem krážem. Nicméně Beskydy se staly těmi horami, které nadmíru miloval. I proto právě tady napsal:

„Jsme v horách, tož k žití jsou dány ty hory,
jsme v lesích, tož k žití jsou jenom ty bory“.

stará původní lesní cesta

stará původní lesní cesta

Jsou tady hospody, kde dodnes vzpomínají, že zde Petr Bezruč sedával. Tamhle je vyhlídka, z níž pozoroval krajinu, tam je hora, na níž pravidelně chodíval. Beskydy jsou doslova „prošpikovány“ místy, kam Bezruč zavítal.

peřeje na Ostravici

peřeje na Ostravici

Ale jen jedno místo se může „pyšnit“ tím, že zde už stařičký Bezruč trávil podzim svého života. Tím místem je Ostravice, vesnice, kterou protéká stejnojmenná řeka, pod horami ještě stříbropěnná a křišťálově čistá. A právě na jejím břehu měl básník svůj srub. V této řece se koupal, odtud podnikal své „výplazy“ na Lysou horu, jak říkával svým výpravám na nejvyšší vrchol Beskyd. Dodnes v obci žijí lidé, kteří pamatují stařičkého Bezruče, jak se myje v ledové, tedy tak říkajíc „ostré“, vodě. Řeka byla tak ostrá, že dala této řece i jméno. Ostravice.

srub Petra Bezruče

srub Petra Bezruče

Srub Petra Bezruče

Ten srub je tu dodnes a kdo chce, může si jej prohlédnout a poslechnout povídání o Bezručově stáří, o době, kdy básník už byl nejraději sám. Tak rád byl sám, že nechal několik hodin čekat i komisi z ministerstva kultury, která přijela z Prahy, aby mu udělila řád národního umělce.

Srub je jedním z míst, které navštívíte při cestě oranžovým okruhem medvědích tlapek. Nedaleko je jedno z nejkrásnějších míst této části hor, na Ostravici ležící Peřeje, kde se řeka zakousla do skály, která jí stála v cestě. Tady Ostravice vytvořila přírodní splav a tůň, ve které se dá v parném létě vykoupat.


Zobrazit panorama v samostatném okně.

Výhledy z hory Žár

Golfové hřiště na Ostravici

Golfové hřiště na Ostravici

Cestou kolem golfového hřiště na Ostravici, kde se můžete kochat upravenými plochami, které jsou pro tento sport typické, vyjdete do míst, které málokdo zná. Po starých lesních cestách, na nichž si dovedete živě představit, jak tudy před mnoha lety jezdily jen povozy tažené mohutnými koni, vystoupíte k hoře Žár.

výhled z hory Žár

výhled z hory Žár

Výhledy odtud jsou impozantní – z jedné strany se táhne horský masívy Smrku, uvidíte Velký Javorník a Ondřejník a dole pod vámi v letním oparu je Frýdek-Místek, Havířov, Paskov…

Přes skalnatou vyhlídku vrchu Skalka se vrátíte zpět do míst, kde trávil stáří buřič Petr Bezruč. A třeba si pak po túře sednete na klidné místo na břehu řeky Ostravice a začtete se do jeho Slezských písní:

„Sbohem buď, Ostravo, hory mé, sbohem,
sbohem mé nevěrné Vítkovice,
sbohem ty divoká Ostravice“.

Petr Žižka