Tajemství říčky Satiny: Kde divoká voda tesala skály i historii Beskyd
Prameniště řeky se nachází v Malenovickém kotli pod Lysou horou v úctyhodné nadmořské výšce okolo 1 025 m n. m. Satina na své pouti do údolí urazí jen 7,4 kilometru, než se ve Frýdlantu nad Ostravicí vlije do řeky Ostravice. Zato ale překonává ohromný výškový rozdíl přes 650 metrů. Právě tato prudkost z ní udělala neúnavného sochaře. Po tisíciletí se voda zakusovala do pískovcových a jílovcových skal, až vytvořila hluboký kaňon plný kaskád a takzvaných obřích hrnců. Staré beskydské legendy vyprávějí, že Satina vyvěrá z tajemného „Černého jezera“ ukrytého kdesi hluboko v temném nitru Lysé hory, které se v soudný den vylije a zalije celý svět.
Jeden z nejhlubších skalních kaňonů v české části Karpat
Vydejte se po Žluté medvědí stezce směrem k Satinským vodopádům, oblíbenému výletnímu místu už od 19. století. Nečekejte žádný obří vodopád. Raritou je 15 m hluboký kaňon s kaskádami a peřejemi. V horkém letním dni si všimněte, jak se vzduch na dně skalního kaňonu ochladí o několik stupňů. Vodopády a tůňky říčky Satiny jsou také oblíbeným místem otužilců, kteří bez ohledu na počasí noří svá těla do jejich ledových vod.
Vzpomeňte si na Ferdu Mravence
Když se dnes nakloníte nad křišťálově čistou tůňku, možná uvidíte drobné chrostíky – žije jich tu na třicet druhů, což je pro přírodovědce jasným důkazem o mimořádné čistotě vody. A jestli nevíte, jak chrostík vypadá, vzpomeňte si na příběhy Ferdy Mravence a jeho kamaráda chrostíka, který si pod vodou stavěl domečky z dřívek a kamínků.
Odlesk sklářských pecí a dunění selských vozů
Zkuste si představit toto údolí o pár století dříve. Romantické ticho by vás tu nečekalo. V 17. století se v nedaleké osadě Hutě, ležící přímo v údolí Satiny, vyrábělo sklo. Tím ale průmyslový ruch zdaleka neskončil. Kolem toku se začala těžit železná ruda, která pak mířila ke zpracování do železáren v Bašce.
Dravý proud využívali horalé k plavení dřeva. Kmeny stromů, z nichž se v Bašce pálilo dřevěné uhlí pro potřeby hutí, se divoce řítily korytem dolů. Tento hukot plaveného dříví ustal až po roce 1895, kdy byla těžba železné rudy definitivně ukončena a údolí si mohlo po staletích konečně vydechnout.
Kde pivo teče už dvě stě let
Ať už tu pracoval sklář, havíř nebo dřevař, tvrdá práce si žádala své. Kam unavení chlapi po šichtě chodili? Odpověď najdete jen kousek nad údolím Satiny. Hospoda U Veličků tu stojí už od roku 1825 a funguje nepřetržitě dodnes. Zastavte se tam – možná budete sedět na stejném místě jako ti, kteří tvář tohoto kraje formovali.
Co by to bylo za beskydskou rokli bez zbojníků?
Až uvidíte pramen U Korýtka, u kterého si turisté dodnes rádi ovlaží obličej, rozhlédněte se po masivním skalním bloku. Říká se mu Ondrášova skála. Právě tady, malý kousek od Satinských vodopádů, byl podle pověsti slavný zbojník Ondráš zvolen vůdcem své zbojnické družiny.
