Obec Malenovice dokončila v roce 2018 rekultivaci svahu a lesoparku pod kostelem sv. Ignáce z Loyoly na Borové. Návštěvníci se tam dostanou po opraveném chodníku vedoucím přes donedávna zpustlý lesopark. Ten teď láká k návštěvě i díky nové vyhlídkové terase, ze které je hezký výhled na obec a také na okolní beskydské kopce. Zvláště na jaře, kdy se všechno zazelená, je to skvělý tip na výlet.
V roce 2021 přibyla panoramatická cedule s popisem vrcholů, které můžete vidět z vyhlídky nad lesoparkem. Vše je i na letáčku s doprovodným textem, který si můžete vzít sebou.
Text povídání k panorama:
Malebné od východu až po západ…
V Malenovicích slunce vychází zpoza Lysé a zapadá za Ondřejník. A odsud z Borové je krásně vidět, kolik hor a kopců musí při tom každý den přelézt…
Lysá hora, označovaná jako Královna Moravskoslezských Beskyd, je se svými 1324 nadmořskými metry nejvyšším vrcholem celého pohoří. Svého času byla dokonce nejvyšší horou Protektorátu Čechy a Morava – i když ve skutečnosti vlastně leží ve Slezsku. Nahoře se potkávají katastry čtyř obcí: Krásné, Malenovic, Ostravice a Starých Hamer. Hlavní vrchol Lysé se nazývá Gigula a vybíhají z něj čtyři rozsochy – Malchor, Lukšinec, Velký Kobylík a Zimní Polana. Od roku 1980 je neodmyslitelnou dominantou Lysé televizní vysílač. Z dávných dob se tradují pověsti o černém jezeře uvnitř hory, které se prý plní lidskými hříchy a které až přeteče, nastane konec světa. Dříve se údajně na vrcholu slétaly čarodějnice – dnes jsou to spíš mraky turistů, běžců a cyklistů nebo skialpinistů. Ale ono se vlastně ani není čemu divit. Přírodních a turistických krás je na Lysé a kolem ní nepočítaně. Lidové pověsti tvrdí, že zbojník Ondráš prokopal z Lysé tajnou chodbu přímo až na Ondřejník – ostatně pod Lukšincem dodnes najdeme jeskynní komplex „Ondrášovy díry“ – ale my to každopádně vezmeme pěkně postupně a popořádku.
Na svazích kopce Staškov (752 m n. m.) najdeme hned několik lyžařských sjezdovek. Dole pod nimi pak teče říčka Satina s působivými kaskádovitými vodopády.
Za Ostrou horou (782 m n. m.) se nachází obec Ostravice. A na tu je nejhezčí výhled z Medvědí skály, ležící právě na hřebeni Ostré.
Smrk (1277 m n. m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd a jeho masiv je členěn na několik dalších, menších vrcholů. V přírodní rezervaci Bučací potok zde najdeme jedny z největších beskydských vodopádů. Zajímavostí jsou pomníky Johna Lennona, Jana Palacha a Jana Zajíce, které se poblíž vrcholu dochovaly z dob disentu 80. let minulého století.
Kněhyně (1258 m n. m.) – třetí nejvyšší, oficiálně však veřejnosti nepřístupný, vrchol pohoří. Zdejší přírodní rezervace dnes patří především rysům, vlkům a medvědům, její staroslovanský název však napovídá, že zde kdysi dávno sídlily pohanské kněžky a vědmy, takže ani tehdy nejspíš nemohl nahoru každý. Kousek pod vrcholem se ukrývá (veřejnosti rovněž nepřístupná) Kněhyňská jeskyně, která je se svými bezmála 58 metry nejhlubší pseudokrasovou propastí v Západních Karpatech. Jedná se o významné zimoviště ohrožených druhů netopýrů.
V rozsoše mezi Malou a Velkou Stolovou (1046 a 1009 m n. m.), dvěma horami v širším masivu Kněhyně, stojí již více než sto dvacet let Leopoldka, ikonická lesácká dřevěnka, pojmenovaná podle někdejšího olomouckého arcibiskupa Leopolda.
Název hory Tanečnice (1084 m n. m.) odkazuje pravděpodobně také k dávným pohanským rituálům doprovázeným divokými tanečními reji. Anebo možná k pověsti o dívce, která chtěla místo práce jen tančit a kterou proto samotný Radegast za trest proměnil v kamennou horu, jejíž dlouhé rozevláté šaty splývají až hluboko do údolí.
Noříčí hora (1047 m n. m.) je severním výběžkem Radhošťského hřbetu. Stranou značených turistických tras se na jejím vrcholu a kolem něj rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace. My však přes Čertův mlýn a Pustevny míříme dál.
Ačkoli nejstarší dochovanou písemnou zmínku o hoře Radhošť (1129 m n. m.) najdeme až v Urbáři hukvaldského panství z roku 1581, lidová vyprávění přisuzují tomuto vrcholu vskutku mýtickou minulost. Podle jedněch zde již v bájném dávnověku staří Slované uctívali boha Radegasta, podle druhých zase měli původní pohanskou modlu svrhnout osobně svatí Cyril a Metoděj. Obojí pak na Radhošti připomínají sochařská díla Albína Poláška z počátku třicátých let 20. století – Radegast na hřebeni hory a sousoší věrozvěstů umístěné u kaple na vrcholu. Ta je od nás vzdušnou čarou vzdálena asi 16 km a za příznivých podmínek je dobře rozpoznatelná i pouhým okem.
Nejdál napravo doplňuje panorama masiv Ondřejníku, tvořený čtyřmi vrcholy – nejvyšší Skalkou (964 m n. m.), Stanovcem (899 m n. m.), Suchým úbočím (864 m n. m.) a Ondřejníkem (890 m n. m.). Oblíbeným turistickým cílem, ležícím pod jeho hřebenem, je lokalita Solárka. Původní stejnojmenná chata sice v roce 2002 lehla popelem, ale místo samotné žije dál a od tamní kapličky sv. Antonína Paduánského je podobně krásný výhled jako z naší borovské vyhlídky.
U nás v Malenovicích, ale i v celých Beskydech a okolí je zkrátka hezky. Tuto malebnou krajinu jsme zdědili po předcích a máme ji vypůjčenu od našich dětí. Děkujeme, že se k ní spolu s námi chováte s úctou a pokorou, šetrně a nesobecky. Že respektujete omezení chráněné krajinné oblasti, parkujete pouze na vymezených místech, hlídáte si své zvířecí mazlíčky a uklízíte po nich, že nám pomáháte třídit odpad, dodržujete ohleduplnou rychlost na místních komunikacích, noční klid a zákaz pyrotechniky.
Krásný výhled, široký rozhled i životní nadhled vám přeje obec Malenovice…
